Automobil je k dispozici na Benešovsku
(zdroj Wikipedie)
Příchod nového modelu od značky Citroën nebýval v poválečných dobách nějaká častá zaležitost, vždyť pokrokový Citroën Traction Avant se udržel ve výrobě dlouhých 23 let. Avšak roku 1955 všichni návštěvníci Pařížského autosalonu žasli nad tvary budoucnosti nového Citroënu. Karoserie žraločích tvarů byla dílem návrháře Flaminia Bertoneho a celý koncept návrháře André Lefebvra. Celá karoserie byla nápadná, protože kvůli aerodynamickým vlastnostem jí zcela scházela přední maska chladiče. Konstrukce karoserie byla pokroková, protože jednotlivé panely byly přímo připevněny na rám.
Nezávislé zavěšení všech kol bylo důmyslné, neboť mělo samonastavitelnou výšku. Vpředu byla příčná ramena umístněna před hřídelí kol a vzadu ramena vlečená. Každé kolo bylo vybaveno hydropneumatickou vzpěrou plněnou plynem,ve které tlak udržovalo čerpadlo. Tatáž čerpací jednotka dodávala tlakový olej i posilovému řízení a spojce samočinné převodovky. Brzdy měly posilovač a byly kotoučové. Jedinou počáteční slabinou byl již zastaralý motor z předchozího Traction Avant.
Tento vůz se skvěle řídil a jízda v něm byla opravdu velice pohodlná. Díky aerodynamické karoserii měl vůz nízký koeficient odporu vzduchu, díky tomu mohl vůz pohodlně dosáhnout až rychlosti 137 km/h. V roce 1957 přišla na svět levnější verze ID 19 – verze bez samočinné převodovky. Typ se dále vyráběl do roku 1966 beze změn. V tomto roce se objevily zcela nové pohonné agregáty o objemu 2 a 2,2 litru, a rovněž luxusní verze Palas. V letech 1961-1971 se objevila i karosářská verze kabriolet. V roce 1968 došlo jen k výměně předních světlometů (nové světlomety integrované pod průhledné kryty). U typu Palas se dokonce přední světlomety naklápěly v závislosti na poloze předních kol. V roce 1972 se objevil nejvýkonnější motor o objemu 2,3 litru s pětistupňovou převodovkou. Vůz se vyráběl až do roku 1975.
